Roztomilý člověk
Je vlastně až s podivem, že si scénáře, který vykazuje všechny znaky dobrého divadelního textu, za tu dobu,
co se film Roztomilý člověk uvádí, nikdo nevšiml. Steklý byl výborný scénárista.
Obdivuji Oldřicha Nového. Jeho eleganci a jeho dokonalé konverzační herectví,
které sdeluje veškeré hnutí mysli i duše prostředky prostými, leč dodnes velmi účinnými.
Rozhodl jsem se pro Roztomilého člověka adaptovat pro divadlo již dávno. Ale – světe, div se – najít herce,
který by byl schopen najít než O.N. (rozuměj Oldřich Nový), není vůbec jednoduché. A koneckonců není jednoduché vydat se úplně jinou cestou, když před sebou máte téměř dokonalý vzor v podobě výborného, navíc notoricky známého filmu.
Ale život je v náhodách a v setkávání. Myslím, že jsem na hudebně dramatickém oddělení Pražské konzervatoře potkal ty správné lidi, kteří přistupují k textu, který jsem jim předložil, s úctou, ale neberou onen text ani sebe příliš vážně.
A to byl také jeden ze základních rysů, kterými se vyznačoval O.N. Sám se nebral vážně, ale zcela vážně ho brali spoluhráči a diváci – a proto se smáli a dodnes se jeho komediím smějeme i my.
A tak jsem nalezl v této téměř nezávazné hříčce výborný materiál k tomu, abych začínajícím kumštýřům (snad) mohl vysvětlit, že sranda je vážná věc. A že humor se nevyrábí, ale vzniká. A že směšné není slovo, ale divadelní situace. Nakolik se to povedlo, musíte posoudit vy – diváci. Ale prosím – buďte shovívaví. O.N. byl také přísný inscenátor, ale velmi laskavý člověk.
Jestli vás naše inscenace pobaví – skvěle! Berte to, jako že jsme jsme vyjádřili svůj obdiv k jednomu skvělému českému herci.
